KOLEKTIVNÍ SPRÁVA, HLAVA IV
Autorský zákon č. 121/2000 Sb.
Trvalý odkaz pro ustanovení zobrazené na této stránce k vložení do Vaší stránky:
Trvalý odkaz pro ustanovení zobrazené na této stránce v kontextu okolních ustanovení k vložení do Vaší stránky:
HLAVA IV
KOLEKTIVNÍ SPRÁVA
Obecná ustanovení
Kolektivní správa
(1) Kolektivní správou se rozumí plná správa majetkových práv autorských nebo práv souvisejících s právem autorským nositelů práv k jejich zveřejněným nebo ke zveřejnění nabídnutým dílům, uměleckým výkonům, zvukovým nebo zvukově obrazovým záznamům (dále jen "předmět ochrany"), která je vykonávána k jejich společnému prospěchu. Kolektivní správou není zprostředkování uzavření licenční nebo jiné smlouvy ani příležitostná nebo krátkodobá plná správa jiných než povinně kolektivně spravovaných práv.
(2) Účelem kolektivní správy je kolektivní uplatňování a kolektivní ochrana majetkových práv autorských a majetkových práv souvisejících s právem autorským a umožnění zpřístupňování předmětů těchto práv veřejnosti.
(3) Nositelem práv se rozumí osoba, které přísluší
a) majetkové právo autorské nebo majetkové právo související s právem autorským,
b) podle tohoto zákona výkon majetkových práv k dílu, nebo
c) ze smlouvy výhradní oprávnění k výkonu práva kolektivně spravovaného po celou dobu trvání majetkových práv a alespoň pro území České republiky s právem poskytnout podlicenci.
(4) Uživatelem se pro účely kolektivní správy práv rozumí osoba, která užívá předmět ochrany nebo která je povinna platit odměnu podle tohoto zákona.
Kolektivní správce
(1) Kolektivní správce je právnická osoba tvořená nositeli práv, která na základě uděleného oprávnění ke kolektivní správě vykonává pro tyto nositele práv jako jediný nebo hlavní účel své činnosti kolektivní správu a která není založena za účelem podnikání ani jiné výdělečné činnosti nebo která je řízena svými členy.
(2) Oprávnění ke kolektivní správě se nevyžaduje pro poskytování licencí k právům k užití hudebních děl online vztahujících se na území více než jednoho z členských států Evropské unie nebo států tvořících Evropský hospodářský prostor, jsou-li poskytovány osobou se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, která takové licence poskytuje v souladu s právními předpisy státu, na jehož území má sídlo.
Oprávnění ke kolektivní správě
Žádost o udělení oprávnění
(1) O udělení oprávnění ke kolektivní správě rozhoduje ministerstvo na základě písemné žádosti.
(2) Žádost musí vedle obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahovat
a) označení statutárního orgánu žadatele, jméno, příjmení a bydliště osoby, která je statutárním orgánem, nebo osob, které jsou jeho členy, a způsob jednání za žadatele, nelze-li tyto údaje získat z informačních systémů veřejné správy,
b) vymezení práv, která mají být kolektivně spravována, a
c) vymezení předmětů práv podle písmene b), a pokud jde o díla, i vymezení jejich druhu.
(3) K žádosti žadatel přiloží
a) vzorový návrh smlouvy s nositelem práv, na základě které pro něho vykonává kolektivní správu práv,
b) návrh rozúčtovacího řádu obsahující způsob rozdělování a pravidla pro výplatu vybraných odměn, která vylučují svévolný postup při jejich rozdělování a přihlížejí k uplatnění zásady podpory kulturně významných děl a výkonů,
c) jmenný seznam nositelů práv, kteří projevili zájem o kolektivní správu svých práv žadatelem, s uvedením místa jejich bydliště nebo, jde-li o cizince, místa jejich pobytu a státního občanství, a s uvedením jejich zveřejněných předmětů ochrany v rozsahu odpovídajícím účelu řízení a s podpisy těchto nositelů práv,
d) jmenný seznam členů žadatele, kteří jsou nositeli práv, která mají být kolektivně spravována, s uvedením místa jejich bydliště nebo, jde-li o cizince, místa jejich pobytu a státního občanství, a s uvedením jejich zveřejněných předmětů ochrany v rozsahu odpovídajícím účelu řízení a s podpisy těchto nositelů práv,
e) odhad předpokládané výnosnosti kolektivně spravovaných práv a odhad nákladů na výkon kolektivní správy,
f) návrh výše odměn pro jednotlivé způsoby užití předmětů ochrany,
g) doklad o bezúhonnosti podle § 96b odst. 2 a 3,
h) stanovy nebo obdobný dokument (dále jen "stanovy"),
i) doklad osvědčující uzavření nebo příslib uzavření recipročních smluv alespoň se dvěma zahraničními kolektivními správci,
j) podmínky členství a podmínky pro ukončení pověření k výkonu kolektivní správy, nejsou-li obsaženy ve stanovách,
k) vzorové licenční smlouvy,
l) obecná pravidla pro určení výše srážky z příjmů z výkonu práv a z příjmů z investování příjmů z výkonu práv pro jiné účely než na úhradu nákladů na správu práv, včetně srážek na úhradu nákladů na poskytování sociálních, kulturních a vzdělávacích služeb, a
m) postupy vyřizování stížností.
(4) Jde-li o žadatele se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, který vykonává kolektivní správu na území jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor podle právních předpisů daného státu, přiloží k žádosti pouze doklad osvědčující, že vykonává kolektivní správu podle právních předpisů daného státu.
Rozhodnutí o udělení oprávnění
(1) O žádosti o udělení oprávnění ke kolektivní správě rozhodne ministerstvo do 90 dnů ode dne podání žádosti.
(2) Ministerstvo udělí oprávnění ke kolektivní správě žadateli se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, který vykonává kolektivní správu na území jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor podle právních předpisů daného státu, pokud
a) žádost o udělení oprávnění splňuje náležitosti podle § 96 odst. 2 a 4,
b) žádá o oprávnění ke kolektivní správě takových práv, u kterých je kolektivní výkon účelný, a
c) pro výkon téhož práva ve vztahu k témuž předmětu ochrany, a jde-li o dílo, pro výkon téhož práva k témuž druhu díla, nemá oprávnění již jiný kolektivní správce.
(3) Ministerstvo udělí oprávnění ke kolektivní správě žadateli, který není žadatelem podle § 96 odst. 4, pokud
a) žadatel má právní formu spolku,
b) žádost o udělení oprávnění splňuje náležitosti podle § 96 odst. 2 a 3,
c) žádá o oprávnění ke kolektivní správě takových práv, u kterých je kolektivní výkon účelný,
d) pro výkon téhož práva ve vztahu k témuž předmětu ochrany, a jde-li o dílo, pro výkon téhož práva k témuž druhu díla, nemá oprávnění již jiný kolektivní správce,
e) splňuje předpoklady pro zajištění řádného a účelného výkonu kolektivní správy,
f) splňuje předpoklady podle § 96d až 96h,
g) je bezúhonnou právnickou osobou, přičemž za bezúhonnou se nepovažuje právnická osoba, která byla odsouzena pro úmyslný trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena,
h) členové jeho statutárního orgánu jsou bezúhonní, přičemž za bezúhonnou se nepovažuje osoba, která byla odsouzena pro trestný čin proti majetku nebo trestný čin hospodářský, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena, a
i) počet nositelů práv, kteří projevili zájem o kolektivní správu svých práv žadatelem, je dostatečně reprezentativní z hlediska druhu a počtu evidovaných předmětů ochrany, a pokud jde o díla, tak druhů děl, jejichž užití bude předmětem smluv uzavíraných kolektivním správcem.
(4) Ministerstvo může udělit oprávnění ke kolektivní správě spočívající ve vybírání odměn podle § 25 a § 37 odst. 2 pro všechny autory nebo pro všechny nositele práv souvisejících s právem autorským jen jednomu žadateli, který nejlépe splňuje předpoklady pro zajištění řádného a účelného výkonu kolektivní správy; v takovém případě oprávnění jiného kolektivního správce může zahrnovat jen rozdělování takto vybraných odměn autorům nebo nositelům práv souvisejících s právem autorským, pro které vykonává kolektivní správu jejich práv.
(5) Ministerstvo uveřejní na svých internetových stránkách rozhodnutí o udělení oprávnění a den nabytí jeho právní moci do 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Prokazování bezúhonnosti
(1) Za účelem doložení bezúhonnosti právnické osoby se sídlem na území České republiky nebo bezúhonnosti člena statutárního orgánu, který je státním občanem České republiky, si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zákona o Rejstříku trestů16).
(2) Za účelem doložení bezúhonnosti právnické osoby se sídlem mimo území České republiky žadatel přiloží k žádosti
a) výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný státem, ve kterém má právnická osoba sídlo, nebo
b) čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu, ve kterém má právnická osoba sídlo, nevydává-li tento stát příslušný výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad.
(3) Za účelem doložení bezúhonnosti člena statutárního orgánu, který je cizincem, žadatel přiloží k žádosti
a) výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný státem, jehož je člen statutárního orgánu občanem, nebo v případě člena statutárního orgánu, který je občanem jiného členského státu Evropské unie, výpis z Rejstříku trestů s přílohou podle zákona o Rejstříku trestů16) obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů tohoto státu, nebo
b) čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu, jehož je člen statutárního orgánu občanem, nevydává-li tento stát příslušný výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad.
(4) Doklad předložený za účelem doložení bezúhonnosti nesmí být starší než 3 měsíce.
16) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
Odnětí oprávnění
(1) Ministerstvo oprávnění v celém rozsahu nebo zčásti odejme, jestliže
a) kolektivní správce přestane splňovat požadavky pro udělení oprávnění a nedojde-li k nápravě v ministerstvem stanovené přiměřené lhůtě nebo nelze-li nápravu zjednat,
b) kolektivní správce opakovaně v průběhu posledních dvou let nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem, nebo
c) kolektivní správce o to požádá.
(2) Ministerstvo může oprávnění v celém rozsahu nebo zčásti odejmout, jestliže kolektivní správce porušil povinnost uloženou mu tímto zákonem a nezjedná nápravu v ministerstvem stanovené přiměřené lhůtě. Tím není dotčen odstavec 1 písm. b).
(3) Oprávnění zanikne dnem stanoveným v rozhodnutí o odnětí oprávnění; zánik oprávnění musí být stanoven tak, aby oprávnění zaniklo posledním dnem kalendářního roku, přičemž doba mezi dnem nabytí právní moci rozhodnutí a dnem zániku oprávnění nesmí být kratší než 6 měsíců.
(4) Ustanovení § 96a odst. 1 a 4 se použijí obdobně.
Členství a organizační struktura kolektivního správce
Členství
(1) Členem kolektivního správce může být pouze nositel práv, osoba zastupující nositele práv, jiný kolektivní správce nebo právnická osoba sdružující nositele práv, kteří splňují požadavky na členství v kolektivním správci obsažené ve stanovách. Pokud kolektivní správce zamítne žádost o přijetí za člena, uvede pro to důvody.
(2) Požadavky na členství musí být založeny na objektivních, transparentních a nediskriminačních kritériích, jako je objem odměn vyplacených nebo splatných za určité účetní období nositeli práv, doba, po níž kolektivní správce vykonává kolektivní správu jeho práv na základě smlouvy nebo přihlášení k evidenci u kolektivního správce.
(3) Stanovy upraví účinný mechanismus pro účast členů kolektivního správce na rozhodování orgánů kolektivního správce. Zastoupení členů podle jednotlivých kategorií tvůrčí činnosti při účasti na tomto rozhodování musí být spravedlivé a vyvážené.
(4) Stanovy upraví možnost členů komunikovat s kolektivním správcem elektronickými prostředky, a to i pro účely výkonu členských práv.
(5) Kolektivní správce vede seznam svých členů a pravidelně ho aktualizuje.
Orgány kolektivního správce
Orgány kolektivního správce jsou alespoň statutární orgán, nejvyšší orgán a kontrolní komise.
Nejvyšší orgán
(1) Nejvyšším orgánem kolektivního správce je orgán, v němž se účastní všichni členové kolektivního správce a v němž vykonávají svá hlasovací práva, není-li dále stanoveno jinak. Zasedání nejvyššího orgánu se nesmí konat formou jeho dílčích zasedání a působnost nejvyššího orgánu nesmí plnit shromáždění delegátů.
(2) Nejvyšší orgán rozhoduje o změnách stanov kolektivního správce.
(3) Nejvyšší orgán rozhoduje o jmenování nebo odvolání člena nebo členů vedení kolektivního správce, sleduje plnění jejich povinností při výkonu funkce a schvaluje jejich odměnu a jiné výhody, jako například peněžní a nepeněžní výhody, práva na další dávky a práva na odstupné. Stanovy mohou určit, že působnost přijímat rozhodnutí týkající se členů vedení kolektivního správce podle § 96g odst. 1 je svěřena do působnosti kontrolní komise.
(4) Nejvyšší orgán dále rozhoduje zejména o
a) pravidlech rozdělení
1. příjmů vybraných kolektivním správcem pro nositele práv na základě výlučného práva nebo práva na odměnu podle tohoto zákona, včetně příjmů z vydání náhrady škody a bezdůvodného obohacení (dále jen "příjmy z výkonu práv"), a
2. příjmů z investování příjmů z výkonu práv,
b) pravidlech pro nakládání s příjmy uvedenými v § 99c odst. 3,
c) návrhu investiční strategie, pokud jde o příjmy z výkonu práv a o veškeré příjmy z investování příjmů z výkonu práv,
d) strategii týkající se srážek z příjmů z výkonu práv a z příjmů z investování příjmů z výkonu práv,
e) použití příjmů uvedených v § 99c odst. 7,
f) postupech pro rozvrh investičních rizik,
g) schvalování každého nabytí, převodu nebo zastavení nemovitého majetku,
h) schvalování fúze, zakládání osoby, ve které má kolektivní správce většinovou majetkovou účast nebo ji přímo nebo nepřímo, v celém rozsahu nebo zčásti ovládá, zakládání jiného subjektu a nabývání podílů nebo práv v jiných subjektech,
i) schvalování návrhů na přijetí nebo poskytnutí úvěru nebo zápůjčky anebo na poskytnutí záruky za úvěr nebo zápůjčku.
(5) Nejvyšší orgán určuje a odvolává auditora podle zákona o auditorech17) a schvaluje výroční zprávu.
(6) Nejvyšší orgán může svým rozhodnutím nebo změnou stanov svěřit do působnosti kontrolní komise rozhodování podle odstavce 4 písm. f) až i).
(7) Stanovy mohou omezit práva členů kolektivního správce na účast a výkon hlasovacích práv na zasedání nejvyššího orgánu na základě doby trvání členství nebo objemu odměn za určité účetní období, které členovi byly vyplaceny nebo vyúčtovány, za předpokladu, že tato kritéria budou určena a uplatňována spravedlivým a přiměřeným způsobem.
(8) Stanovy mohou omezit počet členů, které může na základě zmocnění na zasedání nejvyššího orgánu a při hlasování na něm zastupovat jedna osoba. Každé zmocnění platí pro jedno zasedání nejvyššího orgánu.
17) Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.
Člen vedení kolektivního správce
(1) Členem vedení kolektivního správce je člen statutárního orgánu nebo zaměstnanec kolektivního správce, který řídí nebo se podílí na řízení kolektivního správce.
(2) Členem vedení kolektivního správce je rovněž člen kontrolní komise.
(3) Člen vedení kolektivního správce podle odstavce 1 řídí činnost kolektivního správce s péčí řádného hospodáře.
(4) Kolektivní správce zavede a uplatňuje postupy, které zamezí střetu zájmů mezi osobními zájmy člena vedení kolektivního správce a zájmy kolektivního správce. Pokud střetům zájmů zamezit nelze, je kolektivní správce povinen nastalé i možné střety zájmů identifikovat, řešit, sledovat a uveřejňovat, s cílem zabránit tomu, aby nepříznivě ovlivnily kolektivní zájmy nositelů práv, pro které vykonává kolektivní správu.
(5) Člen vedení kolektivního správce předkládá nejvyššímu orgánu jedenkrát ročně za předchozí kalendářní rok prohlášení o střetu zájmů, které obsahuje
a) informace o všech jeho zájmech v rámci kolektivního správce,
b) informace o výši všech odměn a o jakýchkoli jiných výhodách přijatých od kolektivního správce v předchozím účetním období,
c) informace o výši všech příjmů z výkonu práv, které obdržel jako nositel práv od kolektivního správce v předchozím účetním období,
d) prohlášení o nastalém nebo možném střetu mezi jeho osobními zájmy a zájmy kolektivního správce nebo mezi povinností vůči kolektivnímu správci a povinností vůči jiné fyzické nebo právnické osobě.
Kontrolní komise
(1) Kontrolní komise se schází alespoň jedenkrát za účetní období, ledaže stanovy určí, že má být svolána častěji.
(2) Do působnosti kontrolní komise náleží zejména
a) soustavně dohlížet na činnost a kontrolovat plnění povinností členů vedení kolektivního správce, včetně provádění rozhodnutí nejvyššího orgánu, zejména rozhodnutí uvedených v § 96f odst. 4 písm. a) až d), a
b) další působnost svěřená jí stanovami nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu.
(3) Kontrolní komise podává nejvyššímu orgánu jedenkrát ročně za předchozí kalendářní rok zprávu o výkonu své působnosti.
(4) Jednotlivé kategorie členů kolektivního správce podle tvůrčí činnosti musí být v kontrolní komisi zastoupeny spravedlivě a vyváženě.
Výkon kolektivní správy
Obecná ustanovení
(1) Kolektivní správce vykonává kolektivní správu pro nositele práv na základě písemné smlouvy nebo, pokud to stanoví tento zákon, i bez uzavření takové smlouvy.
(2) Nestanoví-li tento zákon jinak nebo nevyplývá- li z povahy nebo účelu kolektivní správy podle tohoto zákona něco jiného, řídí se výkon kolektivní správy ustanoveními občanského zákoníku o správě cizího majetku18).
(3) Kolektivní správa je vykonávána soustavně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost kolektivního správce a na účet nositele práv. Ve vztahu k třetím osobám není nositel práv zavázán společně s kolektivním správcem ani samostatně. Kolektivní správce nejedná jako zástupce nositelů práv.
(4) Výkon kolektivní správy není podnikáním.
(5) Kolektivní správce může k dosažení větší efektivity kolektivní správy vykonávat určité činnosti, například vystavování faktur nebo rozdělování částek příslušejících nositelům práv, prostřednictvím osoby, ve které má rozhodující majetkovou účast nebo ji přímo nebo nepřímo v celém rozsahu nebo zčásti ovládá kolektivní správce sám nebo společně více kolektivních správců. Na tuto osobu se použije hlava IV, s výjimkou dílů 2 a 3, obdobně; kolektivní správce nebo kolektivní správci, kteří ji zřídí, odpovídají za výkon kolektivní správy touto osobou.
18) § 1400 a násl. občanského zákoníku.
Závazky mezi kolektivním správcem a nositelem práv
(1) Kolektivní správce je povinen v rozsahu uděleného oprávnění
a) vykonávat pro každého nositele práv kolektivní správu jeho majetkových práv, která podle tohoto zákona kolektivně spravuje,
b) převzít za obvyklých podmínek a v rozsahu s ním sjednaném výkon kolektivní správy práv každého nositele práv, pokud ten o to požádá a prokáže, že došlo k příslušnému užití předmětu ochrany, a nevykonává-li již pro něho kolektivní správu téhož práva ve vztahu k témuž předmětu ochrany, a pokud jde o díla, téhož práva k témuž druhu díla, zahraniční osoba podle § 97g odst. 1 písm. a), a
c) vykonávat kolektivní správu pro nositele práv za rovných podmínek.
(2) Kolektivní správce je povinen jednat v nejlepším společném zájmu nositelů práv, jejichž práva spravuje, a neukládat jim žádné povinnosti, které nejsou nezbytné pro ochranu jejich práv a zájmů nebo pro účinnou správu jejich práv.
(3) Nositel práv může svěřit kolektivnímu správci výkon kolektivní správy svých práv, kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany pro území podle svého výběru, bez ohledu na to, kde má kolektivní správce sídlo, a pokud jde o nositele práv, bez ohledu na jeho státní příslušnost, bydliště nebo sídlo.
(4) Nositel práv ve smlouvě určí každé právo nebo kategorii práv nebo druh děl a jiný předmět ochrany, jejichž výkon a správu kolektivnímu správci touto smlouvou svěřuje. Svěření každého spravovaného práva nebo kategorie práv nebo druhu děl a jiného předmětu ochrany k výkonu kolektivní správy musí být po dobu trvání této smlouvy doloženo u kolektivního správce v listinné podobě.
(5) Nositel práv může poskytovat oprávnění k výkonu práv, kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany, jde-li o užití nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a to i v případě, že plnou správu příslušného práva, kategorie práv, druhů děl nebo jiných předmětů ochrany svěřil kolektivnímu správci. O poskytnutí takového oprávnění je povinen příslušného kolektivního správce předem informovat. Tím nejsou dotčeny § 97d a 97e.
(6) Nositel práv může odvolat zcela nebo zčásti pověření k výkonu kolektivní správy všech nebo některých jím nebo tímto zákonem kolektivnímu správci svěřených práv, kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany pro území podle jeho výběru, a to písemnou výpovědí s výpovědní dobou nepřesahující 6 měsíců. Stanovy mohou upravit, že toto odvolání se stane účinným až koncem účetního období, v němž byla výpověď podána. Odvolá-li nositel práv pověření k výkonu kolektivní správy povinně kolektivně spravovaných práv podle § 97d, nebude moci jejich správu vykonávat sám a může ji svěřit pouze kolektivnímu správci.
(7) Do okamžiku vypořádání všech nároků nositele práv z výkonu kolektivní správy po ukončení pověření podle odstavce 6 zůstávají jeho práva podle § 97b, 99a až 99e, 99j, 100b a 101h nedotčena.
(8) Kolektivní správce nesmí omezovat výkon práv uvedených v odstavcích 6 a 7 tím, že bude požadovat, aby byl výkon kolektivní správy práv nebo kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany, v rozsahu ukončení pověření podle odstavce 6, svěřen jinému kolektivnímu správci. Odstavec 6 věta třetí tím není dotčena.
(9) Kolektivní správce je povinen umožnit komunikovat s ním elektronickými prostředky i nositelům práv, kteří nejsou jeho členy.
(10) Pravidla upravená v odstavcích 3 až 9 musí být uvedena ve stanovách. Stanovy rovněž vymezí práva, kategorie práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany podle odstavce 3, podmínky uplatnění práva podle odstavce 5 a podmínky výkonu práva podle odstavce 6. Kolektivní správce je povinen před uzavřením smlouvy podle odstavce 4 nositele práv o těchto pravidlech informovat.
Informace poskytované nositelům práv
(1) Kolektivní správce je povinen poskytnout každému nositeli práv alespoň jedenkrát ročně za předchozí kalendářní rok informace o
a) veškerých kontaktních údajích, které nositel práv sdělil kolektivnímu správci za účelem jeho určení a vyhledání,
b) celkové výši příjmů z výkonu práv příslušejících nositeli práv,
c) srážkách na úhradu nákladů na správu práv,
d) srážkách provedených pro jiný účel než na úhradu nákladů na správu práv, včetně srážek na poskytování sociálních, kulturních nebo vzdělávacích služeb,
e) příjmech z výkonu práv, které mu vyplatil, v rozlišení podle kategorie spravovaných práv a podle způsobu užití,
f) období, během něhož došlo k užití, za které mu uvedené příjmy byly vyúčtovány a vyplaceny, ledaže kolektivnímu správci brání v poskytnutí těchto informací objektivní důvody související s podáváním hlášení uživatelem, a
g) všech příjmech z výkonu práv příslušejících nositeli práv, které mu nebyly dosud vyplaceny.
(2) Pokud je členem kolektivního správce osoba odpovědná za rozdělování a výplatu příjmů z výkonu práv nositelům práv, poskytne jí kolektivní správce informace uvedené v odstavci 1. Pro tuto osobu platí ve vztahu k nositelům práv, jimž rozděluje a vyplácí příjmy z výkonu práv, povinnosti podle odstavce 1 obdobně.
Seznamy kolektivního správce
(1) Kolektivní správce vede seznam nositelů práv
a) pro něž vykonává kolektivní správu na základě smlouvy,
b) přihlášených k evidenci a
c) k osiřelým předmětům ochrany, jsou-li mu tito nositelé známi.
(2) Kolektivní správce vede seznam
a) předmětů ochrany, k nimž kolektivně spravuje práva, pokud mu jsou tyto předměty známy, a
b) osiřelých předmětů ochrany, k nimž spravuje práva, pokud mu jsou tyto předměty známy.
(3) Seznamy podle odstavců 1 a 2 smí obsahovat pouze údaje, které jsou nezbytné k výkonu kolektivní správy.
(4) Záznamy o nositelích práv příslušný kolektivní správce pravidelně aktualizuje a uchovává po dobu platnosti oprávnění ke kolektivní správě.
Práva kolektivně spravovaná
Povinná kolektivní správa
(1) Povinně kolektivně spravovanými právy jsou
a) právo na odměnu za
1. užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vydaný k obchodním účelům, vysíláním rozhlasem nebo televizí nebo přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání,
2. užití zvukového záznamu, vydaného k obchodním účelům, vysíláním rozhlasem nebo televizí nebo přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání,
3. zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu nebo jiného záznamu přenesením jeho obsahu pomocí přístroje na nenahraný nosič takového záznamu,
4. zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby, pro vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby pomocí přístroje k zhotovování tiskových rozmnoženin na papír nebo podobný podklad, a to i prostřednictvím třetí osoby,
5. opětný prodej originálu díla uměleckého,
6. půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla podle § 37 odst. 2 a § 87 odst. 2,
b) právo na přiměřenou odměnu za pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla či výkonu výkonného umělce zaznamenaného na zvukový nebo zvukově obrazový záznam,
c) právo na užití přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání děl, živě vysílaných uměleckých výkonů a uměleckých výkonů zaznamenaných na zvukový nebo na zvukově obrazový záznam s výjimkou takových výkonů, jejichž zvukový záznam byl vydán k obchodním účelům, a dále právo na užití přenosem vysílání zvukových záznamů jiných než vydaných k obchodním účelům a zvukově obrazových záznamů; a dále s výjimkou případů, kdy
1. právo na přenos vykonává vysílatel ve spojitosti se svým vlastním vysíláním, bez ohledu na to, zda jde o jeho vlastní práva nebo o práva vykonávaná na základě smlouvy uzavřené s nositelem práv,
2. se vysílání původním vysílatelem uskutečňuje výhradně prostřednictvím služby přístupu k internetu a přenos vysílání se neuskutečňuje v řízeném prostředí; řízeným prostředím se pro účely tohoto zákona rozumí prostředí, v němž je poskytován zabezpečený přenos vysílání oprávněným uživatelům,
d) právo na roční doplňkovou odměnu podle § 71 odst. 4.
(2) Příslušný kolektivní správce vykonává pro nositele práv kolektivní správu jeho práv podle odstavce 1 a domáhá se za něj nároku na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení z neoprávněného výkonu takto kolektivně spravovaných práv.
Rozšířená kolektivní správa
(1) Poskytne-li kolektivní správce hromadnou smlouvou podle § 98a odst. 2 oprávnění k výkonu práv k užití předmětu ochrany způsobem uvedeným v odstavci 4, platí, že je toto oprávnění poskytnuto ve vztahu k příslušným předmětům ochrany nejen nositelů práv, pro které vykonává kolektivní správu na základě smlouvy, ale i všech ostatních, kteří se pak považují za nositele práv, pro které vykonává kolektivní správu podle tohoto zákona.
(2) Odstavec 1 se nepoužije pro díla audiovizuální ani díla audiovizuálně užitá, s výjimkou audiovizuálně užitých děl hudebních, pokud jde o užití podle odstavce 4 písm. c) a e), ani pro takového nositele práv, pro kterého je kolektivní správa vykonávána podle odstavce 1 nikoli na základě smlouvy a který vůči kolektivnímu správci pro konkrétní případ užití a konkrétního uživatele nebo vůči kolektivnímu správci pro všechny případy určitého způsobu užití účinky hromadné smlouvy vyloučí; ustanovení § 104a odst. 2 a 3 se použijí obdobně. Vyloučí-li nositel práv účinky hromadné smlouvy, užití předmětů ochrany na základě dříve uzavřené hromadné smlouvy musí být v přiměřené lhůtě poté, co se uživatel o vyloučení účinků hromadné smlouvy dozví, ukončeno. Kolektivní správce je povinen v přiměřené lhůtě informovat uživatele vhodným způsobem o provedeném vyloučení účinků hromadné smlouvy nositelem práv.
(3) Projeví-li nositel práv, pro kterého je kolektivní správa vykonávána podle odstavce 1 nikoli na základě smlouvy, vůli vyloučit účinky hromadné smlouvy podle odstavce 2 při poskytnutí bezúplatného oprávnění k výkonu práv, jsou účinky hromadné smlouvy v rozsahu takto poskytnutého oprávnění vyloučeny vůči kolektivnímu správci v okamžiku, kdy se kolektivní správce o poskytnutí takového oprávnění dozví.
(4) Odstavce 1 až 3 se použijí pro oprávnění k výkonu práva na
a) provozování uměleckého výkonu ze zvukového záznamu vydaného k obchodním účelům nebo k provozování takového záznamu,
b) nedivadelní provozování hudebního díla s textem nebo bez textu ze zvukového záznamu vydaného k obchodním účelům,
c) užití díla vysíláním rozhlasem nebo televizí nebo při poskytování doplňkové online služby podle § 21a odst. 1 písm. a),
d) provozování rozhlasového nebo televizního vysílání díla, uměleckého výkonu, zvukového záznamu nebo zvukově obrazového záznamu,
e) půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla nebo půjčování díla nebo výkonu výkonného umělce zaznamenaného na zvukový nebo zvukově obrazový záznam a k půjčování takových záznamů; toto ustanovení se nevztahuje na počítačové programy,
f) zpřístupňování díla v nehmotné podobě, včetně zhotovení jeho rozmnoženiny nezbytné pro takové zpřístupnění, knihovnou podle knihovního zákona19) jednotlivcům ze strany veřejnosti prostřednictvím k tomu určených technických zařízení umístěných v jejím objektu podle § 37 odst. 1 písm. c), jde-li o dílo, které není součástí jejích sbírek; toto ustanovení se nevztahuje na počítačové programy,
g) živé nedivadelní provozování díla, pokud takové provozování nesměřuje k dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu,
h) zpřístupňování zveřejněného díla na vyžádání podle § 18 odst. 2, včetně zhotovení jeho rozmnoženiny nezbytné pro takové zpřístupnění, knihovnou podle knihovního zákona19) jednotlivcům ze strany veřejnosti, a to výhradně pro účely výzkumu nebo soukromého studia; toto ustanovení se nevztahuje na počítačové programy, na díla nebo umělecké výkony zaznamenané na zvukový nebo zvukově obrazový záznam, na vydané notové záznamy díla hudebního nebo hudebně dramatického a na díla, jejichž zpřístupňování je předmětem jiných licenčních smluv,
i) zhotovení rozmnoženiny díla zařazeného v seznamu děl na trhu nedostupných podle § 97f a rozšiřování nebo sdělování takové rozmnoženiny díla veřejnosti podle § 18 odst. 2 knihovnou podle knihovního zákona19) jednotlivcům ze strany veřejnosti na dobu nepřesahující 5 kalendářních roků, a to i opakovaně,
j) zhotovení tiskové rozmnoženiny vydaného notového záznamu díla hudebního nebo hudebně dramatického osobou uvedenou v § 37 odst. 1 pro její vlastní vnitřní potřebu nebo na objednávku pro osobní potřebu fyzické osoby anebo pro užití při vyučování nebo vědeckém výzkumu, pokud zhotovení takové rozmnoženiny nesměřuje k dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu,
k) zhotovení tiskové rozmnoženiny díla nad rámec § 29 a 30a odst. 1 a rozšiřování takové rozmnoženiny školou, školským zařízením nebo vysokou školou, a to výhradně pro účely vzdělávání a nikoli k dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu,
l) zpřístupňování zveřejněného díla na vyžádání podle § 18 odst. 2, včetně zhotovení jeho rozmnoženiny nezbytné pro takové zpřístupnění, knihovnou podle knihovního zákona v období, kdy je knihovna uzavřena více než 2 měsíce, uživatelům knihovny, a to výhradně pro účely vzdělávání nebo výzkumu; toto ustanovení se nevztahuje na počítačové programy, na díla nebo umělecké výkony zaznamenané na zvukový nebo zvukově obrazový záznam, na vydané notové záznamy díla hudebního nebo hudebně dramatického a na díla, jejichž zpřístupňování touto knihovnou je předmětem jiných licenčních smluv,
m) zhotovení rozmnoženiny díla a rozšiřování nebo sdělování rozmnoženiny díla nedostupného na trhu, neuvedeného v písmenu i), a jiného předmětu ochrany nedostupného na trhu, nacházejících se ve sbírkách instituce kulturního dědictví veřejnosti způsoby podle § 37b odst. 1,
n) užití přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání děl, živě vysílaných uměleckých výkonů a uměleckých výkonů zaznamenaných na zvukový nebo na zvukově obrazový záznam s výjimkou takových výkonů, jejichž zvukový záznam byl vydán k obchodním účelům, a dále práva na užití přenosem vysílání zvukových záznamů jiných než vydaných k obchodním účelům a zvukově obrazových záznamů; a dále s výjimkou případů, kdy právo na přenos vykonává vysílatel ke svému vlastnímu vysílání, bez ohledu na to, zda jde o jeho vlastní práva nebo o práva, která vykonává na základě licenční smlouvy uzavřené s nositelem práv, jde-li o případ, kdy se
1. původní vysílání uskutečňuje prostřednictvím služby přístupu k internetu, nebo
2. přenos vysílání uskutečňuje prostřednictvím služby přístupu k internetu v prostředí, které není řízené.
(5) Odstavce 1 až 4 se použijí i pro hromadné domáhání se nároku na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení.
(6) Kolektivní správce je povinen o fungování mechanismu podle odstavců 1 až 5 informovat na svých internetových stránkách.
19) Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
(1) Poskytne-li kolektivní správce hromadnou smlouvou podle § 98a odst. 2 oprávnění k výkonu práv k užití předmětu ochrany podle § 97e odst. 4 písm. i) nebo m), platí, není-li sjednáno jinak, že se takto poskytnuté oprávnění vztahuje na území všech členských států Evropské unie a států tvořících Evropský hospodářský prostor.
(2) Oprávnění k výkonu práv k užití předmětu ochrany podle § 97e odst. 4 písm. i) nebo m) za podmínek podle odstavců 1, 3 a 4 poskytuje instituci kulturního dědictví se sídlem na území České republiky kolektivní správce práv, který získal oprávnění k výkonu kolektivní správy práv podle tohoto zákona.
(3) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje pouze na dílo, umělecký výkon nebo zvukový nebo zvukově obrazový záznam, databázi chráněnou zvláštním právem pořizovatele databáze nebo tiskovou publikaci, byly-li institucí kulturního dědictví nejméně 6 měsíců před tím, než dojde k užití podle odstavců 1 a 2 a § 97e odst. 4 písm. i) nebo m), trvalým způsobem uveřejněny na Portálu děl nedostupných na trhu zřízeném a spravovaném Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví14) a na internetových stránkách této instituce, informace identifikující předmět ochrany a nositele práv a způsob a rozsah užití podle odstavce 1 a informace o možnosti nositele práv vyloučit účinky hromadné smlouvy podle § 97e odst. 2.
(4) Ustanovení § 97e odst. 4 písm. m) se nepoužije na sbírky děl a jiných předmětů ochrany nedostupných na trhu, pokud bylo po vynaložení přiměřeného úsilí zjištěno, že tyto sbírky jsou převážně složeny z
a) děl jiných než kinematografických nebo audiovizuálních, která byla poprvé vydána, nebo nebyla- li vydána, poprvé odvysílána ve třetí zemi,
b) děl kinematografických nebo audiovizuálních, jejichž výrobci mají sídlo nebo obvyklé bydliště ve třetí zemi, nebo
c) děl nebo jiných předmětů ochrany vytvořených státními příslušníky třetích zemí, nebylo-li možné ani po vynaložení přiměřeného úsilí určit členský stát Evropské unie nebo stát tvořící Evropský hospodářský prostor nebo třetí zemi podle písmen a) a b).
(5) Ustanovení odstavce 4 se nepoužije v případě, že počet nositelů práv, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí nebo mají sídlo nebo obvyklé bydliště ve třetí zemi, jejichž práva kolektivní správce spravuje na základě smlouvy podle § 97g, je dostatečně reprezentativní z hlediska druhu a počtu evidovaných předmětů ochrany, a pokud jde o díla, tak druhů děl.
14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 386/2012 ze dne 19. dubna 2012, kterým se Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a průmyslové vzory) svěřují úkoly související s prosazováním práv duševního vlastnictví, včetně sdružování zástupců veřejného a soukromého sektoru v podobě Evropského střediska pro sledování porušování práv duševního vlastnictví.
Seznam děl na trhu nedostupných
(1) Národní knihovna České republiky (dále jen "Národní knihovna") vede seznam děl na trhu nedostupných, který uveřejňuje na svých internetových stránkách. Do seznamu se zařazují výhradně díla slovesná, včetně děl do nich vložených nebo začleněných nebo tvořících jejich nedílnou součást.
(2) Návrh na zařazení díla do seznamu může podat nositel práv, knihovna podle knihovního zákona19) nebo příslušný kolektivní správce. Návrh na zařazení díla do seznamu uveřejní Národní knihovna bez zbytečného odkladu na svých internetových stránkách.
(3) Národní knihovna zařadí do seznamu dílo, pokud
a) dílo v druhově shodném nebo obdobném vyjádření, kterým je zejména následné vydání díla nebo vydání v elektronické formě, nebylo možno ve lhůtě 6 měsíců od doručení návrhu podle odstavce 2 při vynaložení přiměřeného úsilí a za obvyklých podmínek opatřit za úplatu v běžné obchodní síti,
b) rok vydání díla předchází nejméně o 20 let rok, v němž byl podán návrh na zařazení díla do seznamu, a
c) jeho užití není zjevně předmětem prodejních nebo licenčních podmínek, které zařazení do seznamu vylučují.
(4) Národní knihovna může zařadit do seznamu periodický tisk vydaný na území České republiky před 10 a více lety, není-li jeho užití zjevně předmětem licenčních podmínek, které zařazení do seznamu vylučují. Dílo obsažené v jednotlivém vydání periodického tisku se v tomto případě považuje za zařazené do seznamu jen jako součást takového vydání.
(5) Nositel práv nebo nakladatel je oprávněn Národní knihovnu písemně vyzvat k vyřazení svého díla ze seznamu. Národní knihovna dílo ze seznamu vyřadí nejpozději poslední den následujícího kalendářního měsíce, v němž jí byla výzva doručena. Vyřazením díla ze seznamu není dotčena platnost oprávnění k výkonu práv na užití podle § 97e odst. 4 písm. i), které bylo poskytnuto před datem vyřazení.
19) Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Závazky mezi kolektivními správci
Vzájemné pověření kolektivních správců při výkonu kolektivní správy
(1) Kolektivní správce může smlouvou pověřit výkonem kolektivní správy jím kolektivně spravovaných práv jiného kolektivního správce pouze tehdy, jde-li o
a) osobu zahraniční, která podle práva jiného státu oprávněně vykonává na území takového státu kolektivní správu pro táž práva, a pokud jde o dílo, i pro týž druh, jde-li o výkon kolektivní správy v takovém státě, nebo
b) tuzemského kolektivního správce, který je oprávněn k výkonu kolektivní správy pro táž práva, sleduje-li se tím účelnější výkon kolektivní správy.
(2) Smlouva podle odstavce 1 musí být uzavřena písemně.
(3) Kolektivní správce pověřený podle odstavce 1 jedná při výkonu kolektivní správy svým jménem a na účet kolektivního správce, který ji pověřil; tím není dotčena povinnost takového kolektivního správce převést získané příjmy z výkonu práv nositelům práv, pro které vykonává kolektivní správu.
Společný zástupce kolektivních správců
(1) V případě uzavírání smluv, jejichž předmětem je poskytnutí oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany, k nimž takové právo kolektivně spravují alespoň 2 kolektivní správci, je uživatel oprávněn kteréhokoli z nich písemně požádat, aby příslušní kolektivní správci pověřili uzavřením jediné smlouvy společného zástupce; kolektivní správce, jemuž byla žádost o pověření společného zástupce doručena, o této žádosti neprodleně vyrozumí ostatní příslušné kolektivní správce. Pro pověření společného zástupce kolektivních správců podle tohoto ustanovení platí, že se tím sleduje účelnější výkon kolektivní správy.
(2) Příslušní kolektivní správci jsou povinni pověřit společného zástupce podle odstavce 1 ve lhůtě do 2 měsíců od doručení žádosti příslušnému kolektivnímu správci. Tato povinnost se vztahuje na výkon kolektivní správy práva na užití provozováním díla a uměleckého výkonu ze zvukového nebo zvukově obrazového záznamu, provozováním takového záznamu a na přenos takového provozování, práva na provozování rozhlasového nebo televizního vysílání a práva na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu.
(3) Informaci o pověření společného zástupce příslušní kolektivní správci sdělí bez zbytečného odkladu ministerstvu a uveřejní ji na svých internetových stránkách.
(4) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně pro uzavírání kolektivních smluv podle § 98a odst. 3 a v případě, dohodnou-li se na tom zúčastnění kolektivní správci, také pro vymáhání nároku na náhradu škody nebo na vydání bezdůvodného obohacení, nebyl-li takový nárok již žalobou uplatněn u soudu.
Uzavírání smluv s uživateli
(1) Kolektivní správce je povinen uzavírat s uživateli, s osobami oprávněnými hájit zájmy v nich sdružených uživatelů nebo s osobami zastupujícími uživatele podle knihovního zákona19), kteří užívají předměty ochrany týmž nebo podobným způsobem, za rovných podmínek a na základě objektivních skutečností, smlouvy, kterými se pro uživatele
a) poskytuje oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany, k nimž takové právo kolektivně spravuje,
b) sjednává výše a způsob placení odměn podle § 97d odst. 1 písm. a) bodů 1 a 2 a písm. b) a sleduje jejich plnění, nebo
c) sjednává způsob placení odměn stanovených tímto zákonem.
(2) Kolektivní správci a osoby uvedené v odstavci 1 jsou povinni při jednání směřujícím k uzavření smluv podle odstavce 1 si navzájem bez zbytečného odkladu poskytovat veškeré nezbytné informace včetně kritérií pro stanovení sazeb podle § 98e a potřebnou součinnost. Kolektivní správce předloží bez zbytečného odkladu po obdržení nezbytných informací osobě uvedené v odstavci 1 návrh smlouvy nebo této osobě sdělí důvody pro jeho nepředložení.
(3) Všechny smlouvy mezi kolektivním správcem a uživateli musí být sjednány písemně.
(4) Povinnost podle odstavce 1 kolektivní správce nemá,
a) bylo-li by uzavření smlouvy v rozporu s oprávněnými společnými zájmy nositelů práv,
b) bylo-li by uzavření smlouvy v rozporu s oprávněnými zájmy nositele práv k předmětu ochrany, jde-li o návrh na uzavření smlouvy, kterou má být poskytnuto oprávnění vztahující se k předmětu ochrany jednotlivě určenému, nebo
c) nelze-li na něm spravedlivě požadovat uzavření kolektivní smlouvy s právnickou osobou sdružující uživatele pro zanedbatelný počet uživatelů, které taková osoba sdružuje.
(5) Kolektivní správce je oprávněn při uzavírání licenční smlouvy pro nový typ služby online, který je v Evropské unii nebo v Evropském hospodářském prostoru nabízen veřejnosti po dobu kratší než 3 roky, uplatnit odlišné licenční podmínky, než jaké uplatňuje pro jinou službu online.
(6) Kolektivní správce umožní osobám uvedeným v odstavci 1 komunikovat s ním elektronickými prostředky.
(7) Uživatel je oprávněn zvolit si pro jednání s kolektivním správcem zástupce. Kolektivní správce je povinen činit veškerá jednání vůči uživateli pro střednictvím jeho zástupce, pokud uživatel kolektivnímu správci předem písemně oznámil, že je pro všechna jednání s ním zastoupen. Tuto povinnost kolektivní správce nemá, pokud zástupci nelze doručovat písemnosti v České republice nebo pokud se zástupce jednání vyhýbá nebo jiným způsobem znemožňuje či znesnadňuje výkon práv kolektivního správce vůči uživateli.
(8) Ustanovení občanského zákoníku o právu na přiměřenou a spravedlivou dodatečnou odměnu za poskytnutí licence a o povinnosti nabyvatele licence nebo podlicence předkládat autorovi pravidelně aktuální, relevantní a úplné informace o užití díla39) se na smlouvy podle odstavce 1 nepoužijí.
19) Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
39) § 2374 odst. 2 a 3 a § 2374a občanského zákoníku.
(1) Kolektivní správce poskytuje uživateli licenční smlouvou nevýhradní oprávnění k výkonu práva užít předměty ochrany určené buď jednotlivě, nebo hromadně.
(2) Hromadnou smlouvou se pro účely tohoto zákona rozumí licenční smlouva uzavřená mezi kolektivním správcem a uživatelem, kterou kolektivní správce poskytuje oprávnění k výkonu práv v rozsahu všech předmětů ochrany, k nimž spravuje práva (dále jen "repertoár"), nebo k části svého repertoáru. Platí, že touto smlouvou je dostatečně určitě vymezen předmět poskytnutého oprávnění ve vztahu ke každému předmětu ochrany, k němuž kolektivní správce práva spravuje, aniž je třeba předměty ochrany jednotlivě určit.
(3) Kolektivní smlouvou se pro účely tohoto zákona rozumí smlouva podle § 98 odst. 1 uzavřená mezi kolektivním správcem a právnickou osobou sdružující uživatele nebo s osobou zastupující uživatele podle knihovního zákona19). Z kolektivní smlouvy vznikají jednotlivým uživatelům práva a povinnosti přímo vůči kolektivnímu správci; tím není dotčeno, že kolektivní správce jedná na účet nositelů práv.
19) Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Uživatel, který s kolektivním správcem uzavřel licenční smlouvu, ale je vůči němu v prodlení se zaplacením odměny a odměnu nezaplatí ani v dodatečné třicetidenní lhůtě poskytnuté kolektivním správcem, není oprávněn k užití předmětů ochrany podle této smlouvy až do doby, kdy bude dlužná odměna zaplacena nebo závazek jinak zanikne.
Povinnosti uživatelů a dalších osob v souvislosti s uzavíráním smluv
(1) Uživatelé jsou povinni umožnit kolektivnímu správci řádný výkon kolektivní správy a poskytovat mu informace o užití jeho repertoáru nezbytné k výkonu kolektivní správy, zejména k výběru příjmů z výkonu práv a k jejich rozdělení a vyplacení příslušným nositelům práv. Uživatelé nesmí bez vážných důvodů poskytnutí těchto informací odmítnout.
(2) Není-li sjednáno jinak, rozsah a technický formát informací a časové období, za které musí uživatel takové informace kolektivnímu správci poskytovat, stanoví kolektivní správce. Při rozhodování o technickém formátu pro poskytování těchto informací zohlední kolektivní správce a uživatel v nejvyšší možné míře dobrovolná oborová pravidla, která byla vypracována na mezinárodní úrovni nebo na úrovni Evropské unie anebo Evropského hospodářského prostoru (dále jen "oborová pravidla").
(3) Uživatel nebo jiný účastník smluv uzavřených při výkonu kolektivní správy je povinen kolektivnímu správci na jeho žádost prokázat řádné a včasné plnění takových smluv uzavřených s tímto kolektivním správcem. Kolektivní správce nesmí takto zjištěné informace využít k jinému účelu než k výkonu kolektivní správy.
(4) Provozovatel živé veřejné hudební produkce je povinen oznámit její konání příslušnému kolektivnímu správci 15 dnů předem. Dodavatel živé veřejné hudební produkce je povinen předložit provozovateli živé veřejné produkce program produkce s uvedením jmen autorů a názvů děl, která byla provozována, bez zbytečného odkladu po konání produkce. Provozovatel je povinen tento program oznámit příslušnému kolektivnímu správci nejpozději do 15 dnů po konání produkce, pokud není ve smlouvě mezi provozovatelem a kolektivním správcem dohodnuto jinak. Ustanovení věty první, druhé a třetí neplatí pro provozovatele živé veřejné produkce a dodavatele živé veřejné produkce, pokud budou či byly provozovány pouze výtvory tradiční lidové kultury povahy hudební ve smyslu § 3 písm. b), kde není pravé jméno autora obecně známo, nebo pokud jsou všichni nositelé práv k dílu dodavateli předmětné produkce a zároveň nemají smlouvu s kolektivním správcem o správě práva na živé provozování díla, nebo budou provozována pouze volná díla.
(5) Uživatel, kterému vznikne oprávnění k přenosu vysílání registrací podle zákona upravujícího provozování rozhlasového a televizního vysílání20), je povinen o tom uvědomit příslušné kolektivní správce ve lhůtě 15 dnů ode dne vzniku takového oprávnění.
20) § 26 a násl. zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Omezení odpovědnosti uživatele
(1) Kolektivní správce, popřípadě nositel práv, pro kterého vykonává kolektivní správu, nemůže uplatňovat zdržovací nárok ani nárok na náhradu škody nebo na vydání bezdůvodného obohacení podle tohoto zákona nebo jinou smluvní nebo zákonem předvídanou sankci z důvodu neoprávněného zásahu do kolektivně spravovaného práva nebo ohrožení takového práva, pokud uživatel nebo osoba oprávněná hájit zájmy v ní sdružených uživatelů řádně a bez zbytečných průtahů vede s příslušným kolektivním správcem v souvislosti s takovým zásahem nebo ohrožením práva jednání směřující k uzavření smlouvy vyžadované tímto zákonem nebo sjednání sazebníku podle tohoto zákona anebo pokud souhlasí v této souvislosti s využitím prostředníka podle § 101 nebo mediátora podle zákona o mediaci21) anebo pokud alespoň jednomu z příslušných kolektivních správců doručila písemnou žádost o pověření společného zástupce podle § 97h, a to po dobu, než bude tento zástupce pověřen. Pokud trvají okolnosti podle věty první, není zásah do kolektivně spravovaného práva nebo ohrožení takového práva přestupkem podle tohoto nebo jiného zákona.
(2) Odstavcem 1 není dotčen nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši obvyklé odměny.
(3) Překážka uplatnění zdržovacího nároku podle odstavce 1 nevzniká nebo odpadá, pokud by neuplatnění zdržovacího nároku bylo v rozporu s oprávněnými společnými zájmy nositelů práv, zejména proto, že by z jednání uživatele nebo osoby oprávněné hájit zájmy v ní sdružených uživatelů byl zřejmý úmysl smlouvu uvedenou v odstavci 1 neuzavřít nebo by bylo ohroženo splnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení.
21) Zákon č. 202/2012 Sb., o mediaci a o změně některých zákonů (zákon o mediaci).
Sazby odměn
Obecná ustanovení
(1) Nestanoví-li sazby odměn vybíraných kolektivními správci tento zákon, stanoví je sazebník kolektivního správce (dále jen "sazebník") a jsou vždy uvedeny bez daně z přidané hodnoty.
(2) Sazby odměn stanovené sazebníkem musí vycházet z objektivních a nediskriminačních kritérií a být ve vztahu k těmto kritériím přiměřené.
(3) Při stanovení sazeb odměn sazebníkem se přihlédne k účelu, způsobu, rozsahu a okolnostem užití předmětu ochrany, zejména
a) k tomu, zda k užití předmětu ochrany dochází při výkonu podnikání nebo jiné výdělečné činnosti,
b) k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu prospěchu, který uživatel získá z užití nebo v souvislosti s užitím předmětu ochrany,
c) k charakteru a specifikům místa nebo oblasti, ve které dochází k užití předmětu ochrany,
d) k četnosti využití ubytovacích prostor, v nichž dochází k užití předmětu ochrany,
e) k počtu nositelů práv, pro které kolektivní správce vykonává kolektivní správu, včetně počtu nositelů práv, pro které tak činí na základě smluv podle § 97g odst. 1 písm. a),
f) k počtu osob, kterým bylo dílo sděleno způsobem podle § 19, a
g) k hospodářské hodnotě služeb poskytovaných kolektivním správcem.
(4) Nejde-li o zpřístupňování díla pacientům podle § 23 věty druhé, činí sazby odměn za provozování rozhlasového nebo televizního vysílání poskytovatelem zdravotních služeb nejvýše 25 % nejnižší sazby odměny stanovené sazebníkem za provozování rozhlasového nebo televizního vysílání, není-li ujednáno jinak.
(5) Ministerstvo uveřejňuje platné sazebníky na svých internetových stránkách.
Postup sjednávání některých sazebníků
(1) Kolektivní správce je povinen do 31. srpna kalendářního roku návrh sazebníku spolu se zdůvodněním uveřejnit na svých internetových stránkách. V této lhůtě předloží kolektivní správce návrh sazebníku právnickým osobám sdružujícím příslušné uživatele předmětů ochrany, pokud se takové osoby u kolektivního správce za tímto účelem přihlásily a prokázaly, že sdružují vyšší než zanedbatelný počet uživatelů, a osobám zastupujícím uživa tele podle knihovního zákona19) a uživatelům podle zvláštních právních předpisů19b) nebo osobám je zastupujícím, a vyzve je k vyjádření k tomuto návrhu ve lhůtě do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž jim byl návrh sazebníku předložen. Ve stejné lhůtě je kolektivní správce povinen zaslat elektronickými prostředky návrh sazebníku spolu se zdůvodněním ministerstvu. Pokud některá z osob vyzvaných k vyjádření nebo uživatel, který má s příslušným kolektivním správcem uzavřenu smlouvu podle § 98 odst. 1 písm. a) nebo b) pro daný způsob užití předmětu ochrany nebo který takovou smlouvu hodlá uzavřít, uplatní písemně v uvedené lhůtě proti tomuto návrhu námitky, je kolektivní správce povinen s ní do 2 měsíců důvody těchto námitek projednat. Tím není dotčena možnost využít ke sjednávání sazebníků prostředníka podle § 53 a násl. a § 101. Pokud tato osoba do 1 měsíce po projednání připomínek nepodá žádost o zprostředkování podle § 57 odst. 1, nemohou se tato osoba ani uživatelé v ní sdružení dovolávat právních účinků omezení odpovědnosti podle § 98d odst. 1.
(2) Hodlá-li kolektivní správce zvýšit sazbu odměny oproti její předchozí výši o více než míru inflace v roce předcházejícím roku, pro nějž má platit nová výše sazby odměny, je kolektivní správce povinen k postupu podle odstavce 1 získat předchozí souhlas Ministerstva kultury (dále jen "ministerstvo"). Účastníky řízení o vydání souhlasu jsou kolektivní správce a osoby podle odstavce 1, které proti zvýšení sazby odměny uplatnily včas námitky. Ministerstvo souhlas nevydá, pokud zvýšení sazby odměny nevychází z objektivních a nediskriminačních kritérií nebo pokud není ve vztahu k těmto kritériím přiměřené. Při posuzování splnění kritérií podle předchozí věty ministerstvo přihlédne zejména ke kritériím uvedeným v § 98e odst. 3. Nezíská-li kolektivní správce požadovaný souhlas ministerstva, může navýšit sazbu odměny při dodržení podmínek stanovených v § 98e odst. 3 pouze do limitu stanoveného ve větě první. Míra inflace v roce dle věty první je potom přírůstek průměrného ročního indexu spotřebitelských cen zboží a služeb za domácnosti celkem vyjádřený procentní změnou průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12 předchozích měsíců, vyjádřená v procentech, zveřejněná každým kalendářním rokem ČSÚ za rok předcházející19a).
(3) Pokud některá z osob podle odstavce 1 uplatnila proti návrhu sazebníku včas písemné námitky (dále jen "nesouhlasící osoba"), považuje se návrh sazebníku vůči ní za neodsouhlasený; to platí obdobně vůči uživatelům v této nesouhlasící osobě sdruženým nebo jí zastoupeným. Vůči ostatním uživatelům se návrh sazebníku považuje za odsouhlasený při splnění podmínky uvedené v odstavci 2. Pokud nedojde ke sjednání sazebníku postupem podle odstavce 1, je nesouhlasící osoba anebo kolektivní správce oprávněn podat návrh soudu na rozhodnutí sporu o určení sazby odměny uvedené v návrhu sazebníku.
19) Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
19a) § 18 zákona č. 89/1995 Sb. o státní statistické službě.
19b) Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlase, ve znění pozdějších předpisů.
Správa příjmů z výkonu práv a příjmů z investování příjmů z výkonu práv
Obecná ustanovení
(1) Kolektivní správce je povinen
a) vybírat pro nositele práv příjmy z výkonu práv,
b) domáhat se vlastním jménem na účet nositelů práv nároku na náhradu škody, nároku na vydání bezdůvodného obohacení z neoprávněného výkonu kolektivně spravovaného práva a nároku na zdržení se neoprávněného výkonu kolektivně spravovaného práva, ledaže se nositel práva, je-li k tomu oprávněn, takového nároku domáhá sám nebo je to nehospodárné,
c) rozdělovat a vyplácet příslušným nositelům práv v souladu s rozúčtovacím řádem příjmy z výkonu práv a příjmy z investování příjmů z výkonu práv,
d) poskytuje-li sociální, kulturní nebo vzdělávací služby financované z příjmů z výkonu práv nebo z příjmů z investování příjmů z výkonu práv, poskytovat je na základě spravedlivých a transparentních kritérií, zaručujících rovný přístup k takovým službám a poskytovanému rozsahu takových služeb, a
e) vytvářet rozúčtovací řád a v souladu s ním z vybraných příjmů z výkonu práv vytvářet rezervní fond.
(2) Kolektivní správce vede ve svém účetnictví odděleně
a) příjmy z výkonu práv a příjmy z investování příjmů z výkonu práv a
b) vlastní majetek a příjmy pocházející z tohoto majetku, z úhrad nákladů na správu práv nebo z jiných činností.
(3) Kolektivní správce nesmí využívat příjmy z výkonu práv nebo příjmy z investování příjmů z výkonu práv k jiným účelům, než k jejich rozdělení a vyplacení nositelům práv, s výjimkou jejich využití na úhradu nákladů na správu práv v souladu s rozhodnutími učiněnými nejvyšším orgánem podle § 96f odst. 4.
Pravidla pro investování příjmů
Investuje-li kolektivní správce příjmy z výkonu práv nebo příjmy z investování příjmů z výkonu práv, činí tak v nejlepším zájmu nositelů práv, pro něž vykonává kolektivní správu, v souladu s investiční strategií a s postupy pro rozvrh investičních rizik a s ohledem na tato pravidla a
a) v případě možného střetu zájmů kolektivní správce zajistí, aby byly investice prováděny výhradně v zájmu nositelů práv, pro něž vykonává kolektivní správu,
b) aktiva investuje tak, aby zajistil bezpečnost, kvalitu, likviditu a ziskovost celého portfolia, a
c) při investování aktiv rozvrhne riziko tak, aby se zabránilo nadměrné závislosti na jakémkoli konkrétním aktivu a kumulaci rizik v celém portfoliu.
Srážky z příjmů
(1) Kolektivní správce je oprávněn si z příjmů z výkonu práv nebo z příjmů z investování těchto příjmů odečíst nebo započíst úhradu účelně vynaložených a doložených nákladů na výkon kolektivní správy. Výše úhrady musí být přiměřená, stanovená na základě objektivních kritérií a musí odpovídat službám, které kolektivní správce poskytuje nositelům práv. Věty první a druhá se použijí obdobně pro úhradu nákladů na sociální, kulturní a vzdělávací služby poskytované kolektivním správcem v souladu s § 99 odst. 1 písm. d).
(2) Kolektivní správce nesmí z příjmů z výkonu práv ani z příjmů z investování příjmů z výkonu práv, spravovaných na základě smlouvy podle § 97g, provádět jiné srážky než na úhradu nákladů na výkon kolektivní správy, ledaže kolektivní správce, který je stranou takové smlouvy, s jinými srážkami výslovně souhlasí.
Rozdělování a výplata příjmů
(1) Kolektivní správce přihlíží při rozdělování a vyplácení příjmů z výkonu práv a příjmů z investování příjmů z výkonu práv, které vybral při výkonu povinné kolektivní správy nebo rozšířené kolektivní správy, pouze k takovým nositelům práv, jejichž práva k týmž předmětům ochrany, popřípadě k týmž druhům děl kolektivně spravuje na základě smlouvy, nebo kteří se u něj za tímto účelem přihlásili k evidenci; nepřihlíží k předmětům ochrany dosud nezveřejněným. Při rozdělování a vyplácení odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm. a) a c) bere kolektivní správce v úvahu použití a účinnost technických prostředků ochrany podle § 43. Nositele práv, pro něž vykonává kolektivní správu podle tohoto zákona, vybral pro ně odměny, jsou mu známi, ale nejsou v seznamu nositelů práv přihlášených k evidenci, vyzve, aby se k evidenci přihlásili.
(2) Kolektivní správce je povinen rozdělovat a vyplácet příjmy z výkonu práv a příjmy z investování příjmů z výkonu práv nositelům práv v souladu s rozúčtovacím řádem bez zbytečného odkladu, nejpozději do 9 měsíců od konce účetního období, v němž tyto příjmy vybral, ledaže objektivní důvody, související zejména s podáváním hlášení uživatelem, určením práv, určením nositele práv nebo s přiřazením informací o dílech a jiných předmětech ochrany k nositelům práv, brání kolektivnímu správci v dodržení této lhůty. Tato povinnost se vztahuje obdobně na osobu, která je členem kolektivního správce a je odpovědná za rozdělování a výplatu příjmů z výkonu práv nositelům práv.
(3) Kolektivní správce je povinen vytvářet pravidla pro použití příjmů z výkonu práv a příjmů z investování příjmů z výkonu práv, které nemohou být rozděleny nebo vyplaceny ve lhůtě podle odstavce 2 z důvodu, že nositelé práv nemohli být určeni nebo nalezeni; tyto příjmy vede kolektivní správce ve svém účetnictví odděleně.
(4) Kolektivní správce přijme veškerá opatření nezbytná k určení nebo nalezení nositelů práv uvedených v odstavci 3, zejména ověří dochované záznamy o svých členech a jiné dosažitelné záznamy. Kolektivní správce do 3 měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 2 zpřístupní vhodným způsobem informace o dílech a jiných předmětech ochrany, u nichž nebyl určen ani nalezen jeden nebo více nositelů práv, nositelům práv, pro které vykonává kolektivní správu, a kolektivnímu správci, pro něhož spravuje práva na základě smlouvy podle § 97g.
(5) Informace podle odstavce 4 zahrnují, pokud jsou dostupné, tyto údaje
a) název díla nebo jiného předmětu ochrany,
b) jméno nositele práv,
c) informace o osobě, která příslušné dílo nebo jiný předmět ochrany uvedený v odstavci 3 užila, a
d) jakékoli další informace, jež by mohly pomoci určit nebo nalézt nositele práv.
(6) Nebude-li nositel práv určen nebo nalezen ani po provedení opatření podle odstavců 4 a 5, kolektivní správce uveřejní dostupné informace o takovém nositeli práv vhodným způsobem nejpozději do 1 roku po uplynutí lhůty podle odstavce 4.
(7) Nebylo-li možné příjmy z výkonu práv uvedené v odstavci 3 rozdělit nebo vyplatit do 3 let od konce účetního období, v němž došlo k výběru těchto příjmů nebo v němž kolektivní správce tyto příjmy obdržel na základě smlouvy podle § 97g, a za předpokladu, že byla přijata veškerá nezbytná opatření podle odstavců 4 a 5, rozhodne o použití těchto příjmů nejvyšší orgán.
(1) Pro rozdělování a výplatu příjmů z výkonu práv a příjmů z investování příjmů z výkonu práv, které vybral kolektivní správce pro jiného kolektivního správce na základě oprávnění uděleného podle § 96a nebo smlouvy podle § 97g, se použije § 99c odst. 2 věta první obdobně.
(2) Kolektivní správce je povinen rozdělit a vyplatit příslušným nositelům práv příjmy z výkonu práv a příjmy z investování příjmů z výkonu práv, které obdržel od jiného kolektivního správce podle odstavce 1, bez zbytečného odkladu, nejpozději do 6 měsíců od obdržení těchto příjmů, ledaže objektivní důvody související zejména s podáváním hlášení uživatelem, určením práv, určením nositele práv nebo přiřazením informací o dílech a jiných předmětech ochrany k nositelům práv brání kolektivnímu správci v dodržení této lhůty.
(1) Z odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm. a) a c) přísluší,
a) jde-li o přístroj k zhotovení zvukových záznamů a z nenahraných nosičů zvukových záznamů, autorům 50 % a výkonným umělcům a výrobcům zvukových záznamů 50 %, o něž se dělí stejným dílem, a
b) jde-li o přístroj k zhotovení zvukově obrazových záznamů a z nenahraných nosičů takových záznamů, 60 % autorům, zejména režisérům audiovizuálních děl, autorům děl literárních, dramatických a hudebně dramatických, autorům děl hudebních s textem nebo bez textu, kameramanům, architektům, scénografům, kostýmním výtvarníkům, výtvarníkům a autorům děl choreografických a pantomimických, 25 % výrobcům zvukově obrazových záznamů a 15 % výkonným umělcům.
(2) Z odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm. a) a c), nejde-li o odměny podle odstavce 1, a z odměn vybraných podle § 25 odst. 3 písm. b) a odst. 4 přísluší 45% autorům děl literárních včetně děl vědeckých a děl kartografických, 15 % autorům děl výtvarných umění a 40 % nakladatelům vydaných děl.
(3) Z odměn vybraných podle § 37 odst. 2 a § 87 odst. 2 přísluší 45 % autorům děl literárních, včetně děl vědeckých a děl kartografických, 15 % autorům děl výtvarných a 40 % nakladatelům vydaných děl.
Transparentnost kolektivní správy
Informace poskytované veřejnosti
(1) Kolektivní správce je povinen uveřejňovat zejména
a) stanovy,
b) podmínky členství a podmínky ukončení pověření k výkonu kolektivní správy,
c) vzorové licenční smlouvy,
d) sazebníky,
e) seznam členů vedení kolektivního správce s uvedením jejich jmen a funkcí,
f) rozúčtovací řád,
g) pravidla pro určení průměrné výše srážek na úhradu nákladů na správu práv, pokud tato pravidla nejsou upravena v rozúčtovacím řádu,
h) pravidla pro určení výše srážek z příjmů z výkonu práv a z příjmů z investování příjmů z výkonu práv pro jiné účely než na úhradu nákladů na správu práv,
i) seznam smluv podle § 97g, které uzavřel s jinými kolektivními správci, a smluv o výkonu kolektivní správy osobou, ve které má kolektivní správce majetkovou účast nebo kterou přímo nebo nepřímo, zcela nebo zčásti ovládá,
j) pravidla pro použití příjmů z výkonu práv podle § 99c odst. 3,
k) postupy pro řešení sporů a vyřizování stížností podle § 101 a 101h,
l) seznam osiřelých předmětů ochrany podle § 97c odst. 2 písm. b),
m) seznam platných kolektivních smluv podle § 98a odst. 3,
n) informace o pověření společného zástupce podle § 97h.
(2) Informace uvedené v odstavci 1 kolektivní správce uveřejňuje na svých internetových stránkách a průběžně je bez zbytečného odkladu aktualizuje.
Výroční zpráva
(1) Kolektivní správce je povinen vyhotovit do 30. června každého roku za předchozí kalendářní rok výroční zprávu podle zákona o účetnictví22).
(2) Výroční zpráva musí dále obsahovat informace uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
(3) Kolektivní správce je povinen mít účetní závěrku a výroční zprávu ověřenu auditorem podle zákona o auditorech17).
(4) Kolektivní správce je povinen výroční zprávu bez zbytečného odkladu po jejím ověření a schválení nejvyšším orgánem, nejpozději do 31. srpna daného roku, uveřejnit na svých internetových stránkách a ponechat ji tam po dobu 5 let.
17) Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.
22) § 21 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Informace poskytované jinému kolektivnímu správci
Kolektivní správce je povinen jedenkrát ročně za předchozí kalendářní rok poskytovat elektronickými prostředky jinému kolektivnímu správci, pro něhož spravuje práva, informace o
a) celkové výši příjmů z výkonu práv vybraných na základě smlouvy podle § 97g a o částkách, které příslušnému kolektivnímu správci vyplatil na základě této smlouvy, v rozlišení podle kategorie práv a způsobu užití,
b) celkové výši příjmů podle písmene a), které příslušnému kolektivnímu správci dosud vyplaceny nebyly,
c) srážkách na úhradu nákladů na správu práv,
d) všech dalších provedených srážkách s uvedením jejich účelu,
e) počtu všech oprávnění k výkonu práv k rozdělení podle kategorií spravovaných práv, které poskytl nebo odmítl poskytnout s ohledem na repertoár, na nějž se vztahuje smlouva podle § 97g,
f) rozhodnutích přijatých nejvyšším orgánem, pokud se vztahují ke správě práv na základě smlouvy podle § 97g.
Informace poskytované ministerstvu
Kolektivní správce je povinen
a) informovat ministerstvo bez zbytečného odkladu o všech změnách údajů podle § 96 odst. 2 písm. a),
b) poskytnout ministerstvu kopii
1. kolektivní smlouvy uzavřené kolektivním správcem do 15 dnů ode dne jejího uzavření,
2. smlouvy uzavřené kolektivním správcem podle § 97g odst. 1 do 15 dnů ode dne jejího uzavření,
3. smlouvy uzavřené mezi kolektivními správci podle § 103 odst. 2 do 15 dnů ode dne jejího uzavření,
c) informovat ministerstvo bez zbytečného odkladu o předložení žádosti o zprostředkování podle § 101,
d) informovat ministerstvo o rozhodnutích soudů nebo správních orgánů v řízení, jehož je kolektivní správce účastníkem a které má zásadní význam pro jeho činnost, a na vyžádání poskytnout ministerstvu kopii takového rozhodnutí,
e) zaslat elektronickými prostředky ministerstvu sazebník do 15 dnů od nabytí jeho platnosti,
f) na vyžádání zaslat elektronickými prostředky ministerstvu
1. seznam svých členů,
2. seznamy vedené podle § 97c.
Informace poskytované na vyžádání
(1) Kolektivní správce je povinen na základě důvodné žádosti poskytnout elektronickými prostředky kolektivnímu správci, pro něhož spravuje práva podle smlouvy podle § 97g, nositeli práv nebo uživateli bez zbytečného odkladu informace
a) o repertoáru, který spravuje, a nelze-li předměty ochrany vzhledem k jejich počtu určit jednotlivě, určit tyto předměty druhově,
b) o právech, která spravuje, a to přímo nebo podle smluv podle § 97g, a o území, kterého se tato správa týká, a
c) zda a v jakém rozsahu vykonává kolektivní správu pro určitého nositele práv.
(2) Kolektivní správce má v souvislosti s poskytováním informací nárok na úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli. Kolektivní správce má též nárok na úhradu nákladů za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací.
(3) V případě, že kolektivní správce bude za poskytnutí informace požadovat úhradu, oznámí písemně tuto skutečnost spolu s výší požadované úhrady žadateli před poskytnutím informace. Z oznámení musí být zřejmé, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady kolektivním správcem vyčíslena.
(4) Nesplní-li kolektivní správce vůči žadateli oznamovací povinnost podle odstavce 3, ztrácí nárok na úhradu nákladů.
Licence pro více území k právům k užití hudebních děl online
Licence pro více území k právům k užití hudebních děl online je licence, kterou je poskytováno oprávnění k výkonu práv autora hudebního díla a jde-li o hudební dílo s textem, též práv autora textu, k užití díla rozmnožováním podle § 13 a sdělováním veřejnosti podle § 18 nezbytných k poskytování služby online a která se vztahuje na území více než jednoho z členských států Evropské unie nebo států tvořících Evropský hospodářský prostor.
Způsobilost k poskytování licencí
Kolektivní správce může poskytovat licence podle § 100, pokud
a) získal oprávnění k výkonu kolektivní správy příslušných práv ve vztahu k hudebním dílům, není-li stanoveno jinak,
b) je schopen identifikovat hudební díla, ke kterým spravuje práva,
c) je schopen identifikovat ve vztahu ke každému příslušnému území práva a jejich příslušné nositele ke každému hudebnímu dílu nebo jeho části, k nimž spravuje práva,
d) používá jednoznačné identifikační kódy k určení nositelů práv a hudebních děl, přičemž v co největší míře zohledňuje oborová pravidla, a
e) používá prostředky ke zjištění a řešení nesrovnalostí v údajích jiného kolektivního správce, který poskytuje licence podle § 100.
Smlouva mezi kolektivními správci o poskytování licencí
(1) Smlouva, kterou kolektivní správce pověří jiného kolektivního správce poskytováním licencí podle § 100 k hudebním dílům ze svého vlastního repertoáru, může být uzavřena pouze jako nevýhradní. Pověřený kolektivní správce je povinen svěřený repertoár spravovat nediskriminačním způsobem a za stejných podmínek jako svůj vlastní repertoár.
(2) Smlouva podle odstavce 1 upraví podmínky, za nichž se licence podle § 100 budou poskytovat, týkající se zejména způsobu užití, licenční odměny, časového a územního rozsahu licence a vyúčtovacích termínů.
(3) Kolektivní správce poskytne nositelům práv, pro které vykonává kolektivní správu, informace o podmínkách smlouvy, kterou uzavřel podle odstavce 1, včetně doby jejího trvání a nákladů na služby poskytované podle této smlouvy.
Povinnost na dožádání uzavřít smlouvu o poskytování licencí
(1) Pokud kolektivní správce, který nenabízí ani neposkytuje licence podle § 100 k hudebním dílům z vlastního repertoáru, požádá písemně jiného kolektivního správce o uzavření smlouvy podle § 100b, je tento kolektivní správce povinen takovou smlouvu uzavřít, jestliže tyto licence z repertoáru jednoho nebo více jiných kolektivních správců již poskytuje nebo nabízí. V případě, že takovou smlouvu uzavřít nemůže, sdělí to bez zbytečného odkladu kolektivnímu správci, který o uzavření takové smlouvy požádal.
(2) Kolektivní správce pověřený podle odstavce 1 zahrne svěřený repertoár žádajícího kolektivního správce do všech nabídek, které předkládá poskytovatelům služby online.
(3) Kolektivní správce, který požádal jiného kolektivního správce o uzavření smlouvy podle odstavce 1, poskytne tomuto kolektivnímu správci informace týkající se jeho vlastního repertoáru, které jsou potřebné pro poskytování licence podle § 100. Pokud jsou tyto informace nedostatečné nebo v podobě, která neumožňuje zmocněnému kolektivnímu správci splnit požadavky podle tohoto oddílu, má tento kolektivní správce nárok na
a) vyloučení děl, kterých se tyto informace týkají, nebo
b) úhradu odůvodněných nákladů, které mu vznikly obstaráním si potřebných informací.
Informační povinnosti
(1) Kolektivní správce, který poskytuje licence podle § 100, poskytne nositelům práv, jejichž práva spravuje, poskytovatelům služby online a ostatním kolektivním správcům elektronickými prostředky a na základě řádně odůvodněné žádosti informace umožňující identifikaci online hudebního repertoáru, který spravuje. Tyto informace zahrnují údaje o
a) hudebních dílech, ke kterým spravuje práva,
b) spravovaných právech a
c) územích států, pro která se licence poskytuje.
(2) Na žádost nositele práv, jiného kolektivního správce nebo poskytovatele služby online, obsahující důkazy o nepřesnosti údajů nebo informací podle odstavce 1 a podle § 100a písm. b) až d), kolektivní správce tyto údaje nebo informace bez zbytečného odkladu opraví.
(3) Kolektivní správce poskytne nositelům práv k hudebním dílům, která jsou součástí jeho vlastního hudebního repertoáru, a nositelům práv, kteří mu svěřili správu svých práv k poskytování licencí podle § 100, v elektronické podobě informace týkající se jejich hudebních děl, práv vztahujících se k těmto dílům a území států, pro něž tito nositelé práv tohoto kolektivního správce pověřují. K identifikaci uvedených údajů se použijí v co největší míře oborová pravidla.
(4) Kolektivní správce může odmítnout poskytnutí informací z důvodu ochrany osobních údajů nebo obchodního tajemství.
Poskytování informací o užití a fakturace
(1) Kolektivní správce je povinen sledovat užití hudebních děl online poskytovatelem služby online, kterému poskytl licenci podle § 100.
(2) Poskytovatel služby online je povinen poskytnout příslušnému kolektivnímu správci nejméně jednou ročně za uplynulý kalendářní rok informace o užití hudebních děl online. Kolektivní správce je povinen umožnit mu podávat tato hlášení elektronickými prostředky a nabídnout alespoň jednu metodu, která zohledňuje oborová pravidla pro elektronickou výměnu takových údajů. Kolektivní správce může odmítnout hlášení podané poskytovatelem služby online v chráněném formátu.
(3) Kolektivní správce je povinen bez zbytečného odkladu po obdržení informace podle odstavce 2 vystavit poskytovateli služby online fakturu, ledaže to není možné z důvodů na straně tohoto poskytovatele služby online. Kolektivní správce vystaví fakturu elektronickými prostředky, a to s využitím technického formátu, jenž zohledňuje oborová pravidla. Faktura musí obsahovat údaje odpovídající poskytnutým informacím. Poskytovatel služby online nemůže odmítnout fakturu kvůli jejímu technickému formátu, pokud kolektivní správce používá oborová pravidla.
(4) Kolektivní správce musí mít upraven postup, který umožní poskytovateli služby online zpochybnit správnost faktury, včetně případu, kdy takový poskytovatel obdrží faktury od více kolektivních správců za užití téhož hudebního díla online.
Výplata příjmů z výkonu práv
(1) Kolektivní správce, který poskytuje licence podle § 100, je povinen rozdělovat příjmy z výkonu práv přesně a bez zbytečného odkladu po obdržení informace o užití hudebního díla online a po uhrazení příslušné faktury poskytovatelem služby online.
(2) Kolektivní správce poskytne nositeli práv společně s každou platbou provedenou podle odstavce 1 informace o
a) období, během něhož došlo k užití, za něž nositeli práv tyto příjmy přísluší, a o území státu, na němž k užití došlo,
b) příjmech z výkonu práv, provedených srážkách a o částkách rozdělených kolektivním správcem u každého hudebního díla, k němuž na základě smlouvy s nositelem práv spravuje práva, s uvedením příslušného poskytovatele služby online.
(3) Pokud kolektivní správce poskytuje licence podle § 100 na základě smlouvy podle § 100b, platí pro něj ve vztahu ke kolektivnímu správci, který jej pověřil, povinnosti podle odstavců 1 a 2 obdobně. Kolektivní správce je odpovědný za následné rozdělení příjmů a poskytnutí informací, které obdržel od pověřeného kolektivního správce, nositelům práv, není-li sjednáno mezi kolektivními správci jinak.
Výjimka pro rozhlasové a televizní vysílatele
Požadavky podle ustanovení tohoto oddílu se nevztahují na kolektivního správce, jestliže v souladu s pravidly hospodářské soutěže poskytuje licenci podle § 100 rozhlasovému nebo televiznímu vysílateli k zařazení hudebních děl do jeho vysílání23), které veřejnosti sděluje podle § 21 odst. 4 nebo zpřístupňuje v rámci souvisejících audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání24), nebo do jakéhokoli jím nebo pro něj vyrobeného materiálu, včetně upoutávek, které jsou doplňkem programu25) tohoto vysílání.
23) § 12 odst. 3 písm. c) zákona č. 231/2001 Sb., ve znění zákona č. 132/2010 Sb.
24) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání).
25) § 2 odst. 1 písm. j) zákona č. 231/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Postupy pro řešení sporů při výkonu kolektivní správy
Využití prostředníka v rámci kolektivní správy
Ke zprostředkování sjednávání kolektivní smlouvy, hromadné smlouvy, smlouvy podle § 97g, sjednávání sazebníku nebo řešení sporů vzniklých při výkonu kolektivní správy mohou zájemci o zprostředkování využít jednoho nebo více prostředníků ze seznamu prostředníků.
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
zrušen
Vyřizování stížností kolektivním správcem
(1) Stanovy upraví postup pro vyřizování písemných stížností členů a dalších nositelů práv, jakož i kolektivních správců, a to zejména v souvislosti s pověřením k výkonu kolektivní správy, ukončením takového pověření, ukončením smlouvy o výkonu kolektivní správy nebo s odnětím správy jen některých práv, podmínkami členství, vybíráním odměn příslušejících nositelům práv, srážkami a rozdělováním příjmů z výkonu práv.
(2) Kolektivní správce vyřídí stížnosti uvedené v odstavci 1 písemně bez zbytečného odkladu. Pokud stížnost zamítne, uvede pro to důvody.
Dohled nad kolektivními správci
(1) Ministerstvo vykonává dohled nad výkonem kolektivní správy a dodržováním povinností kolektivních správců podle tohoto zákona.
(2) Ministerstvo je při výkonu dohledu podle odstavce 1, kromě výkonu obecných kontrolních pravomocí podle kontrolního řádu26), oprávněno
a) účastnit se jednání nejvyššího orgánu kolektivního správce,
b) ukládat při zjištění porušení tohoto zákona povinnost k nápravě a stanovit k jejímu splnění přiměřenou lhůtu.
(3) Dohledem ministerstva není dotčen dozor Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle zákona o ochraně hospodářské soutěže27) v rozsahu, v jakém se na jednání nevztahuje autorský zákon.
26) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).
Přeshraniční spolupráce orgánů dohledu
(1) Ministerstvo je oprávněno požádat příslušný orgán dohledu nad výkonem kolektivní správy jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor (dále jen "orgán dohledu") o poskytnutí veškerých informací souvisejících s činností kolektivního správce se sídlem v České republice a vykonávajícím kolektivní správu na území takového jiného členského státu Evropské unie nebo některého ze států tvořících Evropský hospodářský prostor.
(2) Ministerstvo poskytne bez zbytečného odkladu příslušnému orgánu dohledu na jeho odůvodněnou žádost informace týkající se činnosti kolektivního správce se sídlem v jiném členském státě Evropské unie nebo v některém ze států tvořících Evropský hospodářský prostor, je-li tato činnost vykonávána na území České republiky.
(3) Domnívá-li se ministerstvo, že kolektivní správce se sídlem v jiném členském státě Evropské unie nebo v některém ze států tvořících Evropský hospodářský prostor vykonávající kolektivní správu na území České republiky nedodržuje právní předpisy daného státu, je oprávněno předat veškeré relevantní údaje příslušnému orgánu dohledu daného státu a požádat, aby v rámci svých pravomocí přijal vhodná opatření.
(4) Ministerstvo odpoví ve lhůtě 3 měsíců na žádost orgánu dohledu o přijetí vhodných opatření týkajících se kolektivního správce, o kterém má orgán dohledu důvodně za to, že porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, a jde o kolektivního správce, který má sídlo v České republice a vykonává kolektivní správu na území příslušného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.
Poskytování oprávnění k výkonu práv k užití osiřelých děl a jiných osiřelých předmětů ochrany
(1) Kolektivní správce na základě uděleného oprávnění k výkonu kolektivní správy k dílům nebo druhům děl vykonává kolektivní správu pro nositele práv k osiřelému dílu vlastním jménem a na jeho účet i při výkonu těch majetkových práv, která nejsou právy povinně kolektivně spravovanými ani právy spravovanými v rámci rozšířené kolektivní správy. Při výkonu kolektivní správy pro nositele práv k osiřelému dílu se má za to, že nositel práv k osiřelému dílu svolil k jeho zveřejnění a k tomu, aby osiřelé dílo bylo uváděno na veřejnost bez uvedení autora osiřelého díla, není-li určen.
(2) Vykonává-li kolektivní správu k témuž druhu děl více kolektivních správců a nedohodnou- li se tito kolektivní správci písemně jinak ani s využitím postupu podle § 101, určí ministerstvo rozhodnutím, který z takových kolektivních správců bude vykonávat kolektivní správu pro nositele práv k takovému druhu osiřelých děl. Při rozhodování podle věty první ministerstvo přihlédne zejména k tomu, jaká práva kolektivní správce spravuje na základě uděleného oprávnění k výkonu kolektivní správy a zda splňuje předpoklady pro řádné zajištění postupů podle odstavců 1, 3 a 4.
(3) Licenční smlouvu o užití osiřelého díla uzavře příslušný kolektivní správce s uživatelem, který prokáže, že ani po důsledném vyhledávání nebyl určen nebo nalezen nositel práv k tomuto dílu. Touto smlouvou lze poskytnout oprávnění k výkonu práva užít osiřelé dílo pouze na dobu nepřesahující 5 let a pouze pro území České republiky. Tuto smlouvu lze uzavřít i opakovaně.
(4) Odměny a případné příjmy z vydání bezdůvodného obohacení vybrané v souvislosti s užitím osiřelého díla vede kolektivní správce ve svém účetnictví odděleně po dobu 3 let od jejich výběru. Dojde-li během této doby k ukončení statusu příslušného osiřelého díla, je kolektivní správce povinen tyto odměny a příjmy vyplatit nositeli práv.
(5) Odměny a příjmy uvedené v odstavci 3, které nebylo možno podle tohoto ustanovení vyplatit, se uplynutím uvedené doby stávají příjmem Státního fondu kultury České republiky, a pokud jde o osiřelá díla audiovizuální a audiovizuálně užitá, Státního fondu kinematografie; kolektivní správce je povinen tyto finanční prostředky ve lhůtě 15 dnů od uplynutí doby uvedené v odstavci 4 odvést na účet příslušného státního fondu.
(6) Určení nebo nalezení nositele práv k osiřelému dílu nemá vliv na platnost smlouvy uzavřené podle odstavce 3.
(7) Pro výkon kolektivní správy pro nositele práv k osiřelému dílu se použije hlava IV přiměřeně.
(8) Odstavce 1 až 7 se nepoužijí pro počítačové programy. Pro zaznamenané umělecké výkony, zvukové záznamy a zvukově obrazové záznamy se odstavce 1 až 7 použijí obdobně.
Nezávislý správce práv
Nezávislým správcem práv je právnická osoba, jejíž hlavní činností je podnikání nebo jiná výdělečná činnost, která je na základě smlouvy oprávněna spravovat autorská práva nebo práva s nimi související jménem více než jednoho nositele práv k jejich společnému prospěchu jako její jediný nebo hlavní účel své činnosti a ve které nemají majetkovou účast ani ji neovládají nositelé práv, jejichž práva spravuje.
(1) Ustanovení § 97b, § 98 odst. 2 a 8, § 98a, § 99f odst. 1 písm. a) až d) a f) až h), § 99j, § 102 a § 102a se použijí pro nezávislého správce práv obdobně.
(2) Nezávislý správce práv je povinen do 15 dnů ode dne obdržení informace o přiděleném evidenčním čísle podle § 104b odst. 3 poskytnout kolektivnímu správci, který vykonává kolektivní správu týchž práv ve vztahu k témuž předmětu ochrany, a jde-li o dílo, k témuž druhu díla, seznam nositelů práv a předmětů ochrany a prokázat správu těchto práv. Poskytnutí seznamu a prokázání spravovaných práv podle věty první je po doručení příslušnému kolektivnímu správci považováno za projev vůle všech nositelů práv, jejichž práva nezávislý správce práv spravuje, vyloučit účinky hromadné smlouvy podle § 97e. Ustanovení odstavce 3 věty druhé a poslední se použijí obdobně.
(3) Nezávislý správce práv je povinen písemně sdělit kolektivnímu správci, který vykonává kolektivní správu týchž práv ve vztahu k témuž předmětu ochrany, a jde-li o dílo, k témuž druhu díla, jakékoli změny v seznamu poskytnutém kolektivnímu správci podle odstavce 2. Není-li mezi kolektivním správcem a nezávislým správcem práv sjednáno jinak, rozsah a technický formát informací a časové období, za které musí nezávislý správce práv informace podle věty první kolektivnímu správci poskytovat, stanoví kolektivní správce. Při rozhodování o technickém formátu pro poskytování těchto informací zohlední kolektivní správce a nezávislý správce práv v nejvyšší možné míře oborová pravidla.
Seznam nezávislých správců práv
(1) Ministerstvo vede seznam nezávislých správců práv.
(2) Právnická osoba, která hodlá vykonávat činnost nezávislého správce práv, je povinna přihlásit se k evidenci a k tomu účelu doručit ministerstvu nejpozději 30 dnů před zahájením této činnosti písemné oznámení, které musí obsahovat obecné náležitosti stanovené správním řádem a dále
a) jméno a adresu bydliště nebo sídla každého člena statutárního orgánu spolu s uvedením způsobu, jakým tento orgán právnickou osobu zastupuje, nejde-li tyto údaje získat z informačních systémů veřejné správy,
b) vymezení práv, která mají být nezávislým správcem práv spravována,
c) vymezení předmětů práv podle písmene b) a pokud jde o díla, i vymezení jejich druhu.
(3) Ministerstvo zapíše osobu uvedenou v odstavci 1 do seznamu nezávislých správců práv a do 15 dnů ode dne doručení oznámení stanovených údajů sdělí osobě, která toto oznámení učinila, přidělené evidenční číslo.
(4) Nezávislý správce práv je povinen ministerstvu písemně oznámit změnu evidovaných údajů, přerušení nebo ukončení výkonu činnosti nezávislého správce práv nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy došlo ke změně evidovaných údajů, k přerušení nebo ukončení výkonu činnosti nezávislého správce práv.
(5) Každý má právo nahlížet do seznamu nezávislých správců práv a pořizovat si z něj výpisy nebo opisy.
Zpět na obsah zákona
Příbuzné stránky
- Zákon stavební zákon č. 283/2021 Sb.
- Nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě č. 341/2017 Sb.
- Platové tabulky úředníků a odborníků ve státní a veřejné správě pro rok 2019
- Kurzy měn, akcie, komodity, zákony, zaměstnání - Kurzy.cz
- Ostatní příjmy, § 10 - Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb.
- Kurzy měn, akcie, komodity, zákony, zaměstnání - Kurzy.cz
- Provoz silnice 1 třídy v úplném znění zákonů
- Nový stavební zákon
- Dlouhodobý investiční produkt - novela zákona o kapitálovém trhu
- KOLEKTIVNĺ SPRÁVA PRÁV, HLAVA IV - Autorský zákon č. 121/2000 Sb.
- Rozšířená kolektivní správa, § 97e - Autorský zákon č. 121/2000 Sb.
- Povinná kolektivní správa, § 97d - Autorský zákon č. 121/2000 Sb.
?
